Pochvalte kytky, když kvetou, poděkujte stromům na procházce, že rostou,
těšte se ze zpěvů ptáků, že je můžete ještě slyšet..
je mnoho a mnoho krásy na Zemi a můžeme ji denně rozšiřovat svým přispěním.

Únor 2009

Měřidla, Statistika..

6. února 2009 v 0:51 | LoV.
Na Web je přístup přes hlavní URL: "astroesoterickaspol.blog.cz"


Zjistit Google Pagerank Zjistit S-rank Zjistit Jyxorank

A také přes reciprokou url: "duch.czin.eu"
Zjistit Google Pagerank Zjistit S-rank Zjistit Jyxorank
..rozdíly ukazují rozdílnou četnost v používání obou internetových adres..
.................................................................

Vychytávač Robotů, nástroj jež nepřetržitě chrání náš Web:
Antispam.er.cz
..............................................................................................
Ověření Googlem:
googlee1b4560c665c3cb4.html
.........................................................................................................

Statistiky od několika monitoringů byly k 15.6.09 smazány, protože nic neměřily. Více je na 10.U Ústředním Webu.
....................................................................
Nová dnes 1.5.11. naopak vložena:
nejmedie-nevzal, href smazal

nic tu není..
.............................
8.5.11.
.....................................................................
abz rychlé počítadlo typ F od 3.5.11.

počítadlo.abz.cz
...................................................................................
CNW: Counter - počítadlo a žebříček..

CNW:Counter
...........................................................


Ikonky vedou k ..

4. února 2009 v 17:14 | LoV. |  Astro esoterická společnost a Zdravý styl

směr k Psychologii + vtípky: (2015 už nevede, portál zrušili pro katalogy Atlas)
vede k Intuitvně-Mystičným myslím + Poeziehttp://lov.bloguje.cz/ (už nevede, na Blasenweb-u už není kategorie pro náš web z Bloguje hosting - byl 2015 zrušen). Ale vede na portál Blasenweb, kde je mnoho zajímavého.

Kde jsou?

4. února 2009 v 13:18 | LoV. |  Ankety
Většinou každý měsíc najdete za některým článkem aktuální otázky - anketu. Ne jen pobaví, ale vyprovokuje mnohdy člověka zamyslet se, zastavit se, uvažovat a to je její smysl. Na odpovědi tak moc nesejde, jak na tom, že vede k přemýšlení nad jevy, které bychom možná někteří přehlédli.

Zapeklité ráno .. 2. část

4. února 2009 v 12:09 | LoV. |  Takový sen
řeč Ducha..
Podle odstavců - prvního vyprávění Zapeklité ráno.


Člověk se rodí do tohoto světa a je provázen bolestmi, ale přesto nachází i odpočinek.
Od samého narození má kolem sebe duchovní bytosti - své příbuzné, své děti atd. ačkoliv to neví nyní, znají se dávno a dávno tomu a jdou cestou nerozlučnou spolu nejen v tomto životě. Čas nás zde popohání a učí novým lepším charakterovým entitám. Život sám od narození je školou a nikdy ji nepřestane být.

Zatímco na Zemi čas plyne kupředu, v jiných duchovních dimenzích ne. Vše je tam teď, či potom, minulost - přítomnost a budoucnost jsou jedno.

Člověk se nyní v tomto životě ubírá zcela konkrétně po krátkých, i dlouhých cestách - časově déle zvládaných. Vše je v rámci zadáno, jen na něm, jak se chopí šanci a zdali celou svou "hru" odehraje do konce. Počátek je daný a nutný, ale jak daleko a kolik možností ze svého Plánu nepropase je na jeho svobodné vůli, Každá promarněná se bude hlásit příště. Tedy je otázka: kolik té tzv. svobodné vůle máme. V samém důsledku - NIC. Vybavují se dosud neprožité až nesmyslné poznatky o tom, co člověk ještě nyní nezažil. Nutí, abychom se ne - divili, ale jednoduše je využili a popošli tentokrát navazujíce na ně, dál. Jdou s námi "děti", plody, výplody našich skutků, některé tak blízké, že si je musíme užít či protrpět a jiné vzdálené - přijdou později v tomto životě a budou se také hlásit o svůj díl.

Tento člověk má v mysli a představách stále cosi okolo vzdělávání, stále výjevy různých škol svých a jiných. Tzn. že v tomto životě se bude učit více než je běžné, nemůže couvnout, nemůže se neposouvat vpřed, bude hnán do situací, kde pokud se sám nerozhodne stále vzdělávat, okolností ho donutí. Jde o jiné vzdělání než světské, neboť do žádné pozemské budovy ve snu nevstoupil!! Vlastně ani cestu k ní nezná, jisté je že taková cesta tady a teď pro něj je. Jde o duchovní vývoj. Je nutno vystoupit na vrchol již zjara života a viděl život s nadhledu. Svléknout ze sebe slupky, stereotypy, zvyky až do samé nahoty, stát se nepopsaným čistým listem a tím dát své duši prostor, potlačit ego. Jako ta skupina "mužů" bez žen, čili bez evokace pohlaví, prostě lidí, kteří odhodili zbytečnosti a jsou díky tomu Navrcholí v přímých Paprscích se koupaje a jsou v pohodě, ani žena a dítě je nevzrušily. Do světských věcí si samozřejmě nějaké "svršky" musí i svatý ponechat, aby mohl ve světě existovat, trochu šatů - jídla - skrýš před nepohodou. Utíkat od svatých, duchovních požadavků horempádem nepomáhá, v nitru nás dohání a nutí jít po své cestě takové, jakou máme určenou dál. Není koho se ptát. Náš rádce je v nitru. Čím více se bráníme tomu, že jsme duchovní bytost, čím více se snažíme žít jako tělo, tím větší rozpor v jednotě duch-tělo si způsobujeme a to se projevuje malou radosti a mnoha utrpeními, zejména psychickými. Když uděláme to co můžeme, jsme zralí a tam v dáli když už to nečekáme se dříve či později objeví Ten, který nás vždy vedl - náš Průvodce, náš Mistr. V tomto to snu se objevil v mládí - kousek po "ránu" a přijel sám od sebe, nešlo se ho dovolat ani ho najít! V ruce drží pevně opratě, naviguje koně po cestě jak chce, zastavuje když chce a komu chce a jde s ním či radí mu.. To se tu děje. Svět hýří neuspokojivými barvami pro duši, ale z nepohody, téměř bláta a sněhu se vynořuje konečně Vůdce mého života a dál už nebude cesta zatarasena ani suchým křovím obrostlá, ani neprůjezdná! Už se nebudeme rvát tam, kam nemáme, a projdeme tam, kam máme.
Člověk si někdy myslí, že si může zvýšením práce, modliteb, meditace apod. až askezi svou duchovní cestu zasloužit a urychlit. Ne. Vše má svůj vývoj a vše přijde v pravý čas, nedá se zpozdit, nedá se nic s Bohem urychlit, a proto je dobré setrvat v klidu. Zkratka nemusí být zkratkou a cesta zmatená může být z pohledu Vyššího a hlavně s nadhledu od věčnosti na naše všechny životy, ta pravá. Z mravenčí perspektivy toho moc nyní nevidíme, ale Ti co nám pomáhají zpět Domů Vidí.

Nemá cenu propadat panice. Pozemské návraty mohou být duchovním postupem, korekcí chyb. Opakováním nezvládnutých bodů v našem životě. Vše co kvete není pozlátko. Schůdné cestičky jsou pro slabé, pro většinu a ta jde k dalšímu karmickému zrození sem zpět. Cesta Mystická je pro pár..

Bez osobního Průvodce nedojdeme dost daleko a neukončíme inkarnace. Mistr se objeví sám, až když je úroveň duchovní zralostí na jisté výši. Není třeba jej hledat, stále o nás On ví. Pak s ním projdeme tunelem na druhou stranu, na vyšší rovinu, kde už jsou komunikace o něco rychlejší. Zde je pěší trmácení a pak městská doprava na níž se Čeká a pak vlakové spoje které nás dovezou mnohem Dál.

Mnoho jevů z leva ve snu je duchovních, správných. Lidé se nám budou divit, usmívat se nad námi muži i ženy, ale jsou k politování, jsou tak světští a neví nic o vyšších možnostech, nezažili je, nenechejme se slepými srážet. Vpravo je začarovaný nikam nepokračující "tramvajový" kruh - parking - zdržení, stání, peklo. A když se nám zdá, že nás Bůh opustil, je to vyloučeno, to se prostě nemůže stát, to nás klamou naše smysly a naše chybějící poznání, v nižší kvalitě je na počátku nutná víra.

Lidé nemohou poradit v osobní Cestě. Nepotřebujeme mít na ni v kapse ani cent. Vždy je s námi ruku v ruce naše Já, tak blízké jako dítě, či dvojče. Je v nás a vede nás. Někdy slyšíme že říkáme něco co chceme a víme že nechceme. Cítíme se jako dvě bytosti a jimi jsme. Ta vnitřní nás pozoruje a koriguje, ta vnější zvaná člověk si vyskakuje a dělá duši potíže. Medaile je cena, první postup na své Mystické Cestě, je k nezaplacení penězi, sice se za ni ve světě nikam nedostaneme, ale je naši propustkou mnohem dál a Výš. Tu medaili neuvidíme, je skrytá, je symbolická a znamená, že část karmy odpadla a duše se cítí lépe a odlehčeněji. Pozornost k teď a bdělost je základní. Protože "pak" jež si sami plánujeme je přelud a nemusí přijít, ale "teď" máme vždy. To jsou situace a okolnosti i s lidmi, trapné či úsměvné a my musíme, není volba, musíme přes ně dál jít. Když uhneme, proklouzneme, přijdou zase a budou tlačit protivněji - žádají si své i s úroky. Naděje je dobrá, jistota je jistá.

Často se neznáme, máme co si myslíme že nemáme - talent, schopnost, sílu, lásku - někde hluboko skryté v zákoutích, které nás občas někdo přinutí prohrabat a my nalezneme o sobě dosud neznámé. Karmicky v sobě neseme touhy z minula, zdálo by se, že pohřbené, ale ne, procitnou se na nějakou asociaci nyní v tomto životě zase, pokud nejsou definitivně umrtveny. Pak inkarnace neskončí, jestliže lidské já má stále nějaká přání a nová se vynořují. Největší problém i krása je rodina. Ta nás jak nyní tak skrz věky přikovává k Zemi. Vracíme se sem zpět a setkáváme se zase s těmi, se kterými jsme měli nejužší citová pouta.. a myslíme si, polidsku, že tak to má být, že to je to nejvíc, co můžeme od života chtít - no je to více zprava, než zleva..
Děti jsou "čisté" a hledí na podivné výjevy svýma očima, nesoudí, dívají se. Umí to dospělí? Škaredá a krásná, slepice a dcera, žlutá výstražná oddělující dva prostory, mrtvoly tam a tu "cestující", ekologie a ničení. Celý konec je vysoce mystický. Duše čistá setřepala laskavě ze sebe ošklivé stvoření. Ošklivá stvoření nepřežijí. Leží v řadách a je jich mnoho. Jsou mrtví. Jsou v jiné zóně s oním začarovaným kruhem, na prázdném chladném a šedém betonu, bez cest, nikam tam nic nevede, je tam konečná. Může k nim každý. ale výstražné zábradlí svou žlutou barvou upozorňuje, kde je ta mez, kterou lze překročit na obě strany. Vlevo je živý pohyb, žádní mrtví, samí smírní cestující, děti, dospělí, ženy i muži! Hodní pozemští lidé jsou hezky v davech na svých cestičkách stejní a stejně končí, hezky v řadách srovnaně, vždy žili většinový styl a tak většinově končí a .. přijdou Znovu.

Dítě, které tu jde za ruku s matkou je symbolem, jak se dívat, přizpůsobovat, vidět, být v klidu, nedivit se, nepropadat ani děsu, ani legraci, emoční vyrovnanost, mír. Symbolizuje klidnou individuální Duši, která nás nemůže opustit, kterou jsme daleko více a hlavně, než člověkem. Která má důvěru v Nejvyššího, je jeho části co do velikosti, ale celostí co do kvality a tudíž má všechny jeho vlastnosti, včetně veškeré Moudrosti a Ví. Žádný člověk není Sám, nelze, jsme neviditelně prolnutí jediným Duchem. A šetřit si větev na které teď sedíme - Země - je více než potřebné, ona je naše Matka a živitelka našich těl, no ale hlavně v těch tělech můžeme dále růst. Země je přestupní třídou pro ukončování, až dokončení růstu, tady musíme proto občas pobýt a něco si odnést Tam. Proto se o svou "školu" máme starat. Po nás nebude _potopa_, ale to my sami se sem zase vracíme v jiném tělíčku, které zchátrá, duch zesílí a jde od Země jinam a pak si přijde pro další _porci_ výuky a tak.. pořád dál.

Ne my, ale naše duše nás, jednou přivede hlavními dveřmi do stabilní pevné budovy - Domů, po všech pozemských štrapacích. Nastane velký klid a pocit bezpečí, zaplaví nás přítomnost Lásky a my se v ní ztratíme.

Tam jakoby se čas zastavil, uvidíme cokoliv si budeme přát z toho, co jsme byli, co jsme žili a budeme se divit sami sobě, proč tak dlouho, tak dlouho jsme se Nevraceli zpět. Nebudeme mít pocit ohrožení, budeme obklopeni neuvěřitelným klidem. Budeme mít jiné priority, potřeby, vnímání a schopnosti. Intuice, telepatie - ani ty už nebudeme mít, odložíme je o schod níž. Zde nahoře se jen rozplýváme a užíváme si toho, že JE, že Jsem v NĚM..

Závěr: žena je vhodný symbol matky, roditelky. Lidé obecně mají děti. Každé jedno jde, ať to je vidět anebo není, po své cestě a vzdaluje se nám. Musíme ho nechat jít! Stejně nemáme sil změnit svou a změnit jeho Karmu. To je naprosto nezměnitelný program v každém jedinci.
Ale máme dítě své soukromé, každý jedno. Než jej porodíme, víme o něm a děláme vše pro ně. Až se zrodí z nás a je patrné vně, ono když se necháme vést, dovede nás do našeho Cíle. Do cíle v tomto životě, pro někoho jako tady do Cíle definitivního, jež není zadarmo, dá prázdné kapsy, mnoho těkání, běhání a hledání.. S dítětem ruku v ruce to zvládne každý. Co to je za dítě. Je to Duše. Až ji necháme se projevovat, až ji naše ego přestane utlačovat, až budeme naslouchat a slyšet ten tichý vnitřní hlas, či tlak - pak ona nás může tiše navigovat. Nikdy se nevnucuje, nikdy nemění touhy člověka, dokud on sám ji o to nežádá. Pak ovšem vede sama sebe v těle po světských cestách tak, aby došla v tomto těle k Výšinám a ego maličké s ní. Naše vnitřní dítě, boží Dítě, čeká. Jednou se dočká, není omezeno časem, je věčné a Vrátí se a vezme s sebou zkušenosti, nabyté v podobě člověka.

Pro většinu lidí takový sen zůstane v tomto životě jen snem, v horším mu ani neuvěří a nic nechápou zatím.

Ale pro toho, kdo ho měl, se stane nyní skutečností. Není nic, co více by si člověk mohl přát.
[jak říká Bible: kdo slyšíš, slyš; kdo rozumíš, rozuměj.]

Pokud Vás zajímá nejvyšší esoterika = mystika, Cesta, duše, duch, Duch, apod. pak navštivte náš Web, kde jsou duchovní Pravdy Mistrů zveřejňovány. V další sekci je nejvyšší intuitivně-duchovní astrologie, úvahy, rozbory části v horoskopu, krmě pro ducha, která rozšíří pohled na dění v jednotlivých životech lidí a tím dá mnohem širší porozumění pro odlišnost jiných lidí:
Astro esoterická společnost - http://astroeso.er.cz/