Pochvalte kytky, když kvetou, poděkujte stromům na procházce, že rostou,
těšte se ze zpěvů ptáků, že je můžete ještě slyšet..
je mnoho a mnoho krásy na Zemi a můžeme ji denně rozšiřovat svým přispěním.

Od AMS - ANA včetně

2. dubna 2012 v 18:04 | LoV. |  Mystéria
AMSET - egyptský bůh a genius mrtvých,jeden ze čtyř synů boha Osirise.

ABULAM MULAM - (skrt.) "Bezkořenný kořen", duchovní kořen přírody.

AMULET - slovo neznámého původu. Amulet je kouzelný předmět, který má chrániti proti všelikým kouzlům, zlům, nemocím a nečistým silám. Amulety jsou tak staré jako lidstvo. Nejhojněji je užívali Chaldejové, Egypťané, Židé a Římané. Tito přejali i egyptského skarabea a uctívali amulet proti očarování. Síla amuletu závisí ve zvláštním jeho posvěcení a ve víře v něj.

ANABAPTISTE - viz Novokřtěnci.

ANAGAMÍN - pole buddhistických názorů člověk, který se narodí již jen v nadpozemských krajích. "Nevracející se".

ANAHATA - (skrt.) je čakram srdečního lotosu (Viz Čakram).

ANANDA - (skrt.) nejvyšší blaho, rozkoš, radost, též přívlastek Budhův.

ANANDA LAHARI - mystická staroindická báseň od mudrce Sankaračaryi, opěvující bohyni Parvati (Kali).

ANANDATITA - (skrt.) dosažení nejvyššího blaha (ananda), a setrvání v něm třeba i ve stavu bdělém.

ANANTA - indický král mythických hadů. Má 1000 hlav.

ANARETHA - (řec.) "Ničitel", život ničící planeta.

ANASTASIS - (řec.) pokračující existence duše.

ANATHEMA - viz Klatba.

ANAXAGORAS - řecký filosof z cca (asi) r.500 př.Kr. Jako první poukazuje na dualismus ducha a hmoty. Učil, že počátek všech věcí, který chaos (viz Chaos) v řádný svět uspořádal, byl Duch (Nus), rozdílný od hmoty. Pro tento názor byl souzen, ale díky vlivu Periklesa osvobozen.
Přidat komentář
 

Od AMF - včetně AMR

2. dubna 2012 v 18:00 | LoV. |  Mystéria
AMFIAROS - mythický král argejský, hrdina a věštec později zbožňovaný bůh. Uctíván byl v oropské svatyni, v jejíž blízkosti, aby ušel v bitvě nepřátelům, byl rozkazu božího zemí pohlcen. V této jeho svatyni byla věštírna s léčebným pramenem, kde se spícím na kůži obětovaného berana dostávalo věšteckých snů.

AMFITRITÉ - choť řeckého boha Poseidona a s ním spoluvládkyně nad mořem.

AMH - (eg.), brána, kterou duše vycházely z Amenti do nové reinkarnace.

AMMIT - (eg.), "Pojídač duší", příšera v egyptském podsvětí, která pohltí ty, kteří byli přetíženi hříchy. Přední část jejího těla měla podobu krokodýla, střed lva a zadek hrocha.

AMMON - egyptské božstvo hlavního města Théb. V nové říši povýšeno na boha slunce (Ammon-Re) a na hlavního boha celé říše.

AMMONIOS SAKKAS - zakladatel novoplatonismu. (viz Novoplatonismus).

AMRITA - (skrt), jídlo staroindických bohů jako Ambrosia u Řeků. Názvu amrita užívají Indové i pro mystický nápoj sómový (viz Soma).
Přidat komentář

Od AMA - AME

2. dubna 2012 v 17:58 | LoV. |  Mystéria
AMATERASU - sluneční bohyně uctívaná podnes v Japonsku, dcera boha Isanagi (viz Isanagi). Od ní odvozuje původ panující dynastie japonská. První císař Teno, Tenši (syn nebes). Mikado (Výsost), není oficiální titul. Na památku svoji darovala bohyně prvým panovníkům zrcadlo, jako své druhé Já, chované v chrámu v Ise.

AMBIKA - (skrt.), indická bohyně, choť Šivy, indická Matka Boží. Jiná její jména Durga, Gauri, Kali, Parvati. Přívlastky Devi ("Bohyně"), Mahadevi ("Velká Bohyně"), Mahešvari ("Velká Paní"), Bhavani ("Paní"), Matri ("Matka"). Byla považována též za Máju (Ilusi), za vševládnou Šakti (Sílu, Přírodu).

AMBROSIA - (řec.), pokrm nesmrtelnosti. Jeho požíváním zachovávali si řečtí bohové nesmrtelnost. Připíjeli k němu nektar.

AMBROSIA - jedna z Hyad, nymfa dodonská, kojná boha Dionysia.

AMEN - slovo hebrejské, chaldejské, syrské znamenající pravda, tak budiž. Ve Starém Zákoně užíváno k dotvrzení přísah. Hebrejsky značí A.M.N., což vyjádřeno v číslech 1, 40, 50 = 91, rovná se jménu Boha Jehovah. Ježíš Kristus často je používal říkaje: "Amen, amen, pravím Vám . . .". Je to slovo mystické, magické, tajemné. V něm ukryta je nejvyšší Božská síla, která působí nejen na náš svět, ale i na svět duchovní. Slovo Amen záhy přešlo v trvalé užívání církve.

AMENOFIS IV., egyptský farao, zvaný kacířský král. Vládl kol r. 1400 p.Kr. Snažil se zjednodušit egyptské náboženství vedením kultu jediného Boha a sice Boha slunce (Re-Harachte). Aby se vyhnul úkladům kněží, opustil hlavní město Théby a založil novou metropoli El-Amarnu. Po jeho smrti se vše vrátilo ke starému pořádku a El-Amarna zanikla.

AMENTI - (eg.), podsvětí, království boha Osirise, esotericky místo "skrytého božství" Amona. Amenti bylo rozděleno na čtrnáct částí, do kterých přicházeli zemřelí podle svých zásluh a skutků pozemských. V Amenti, které bylo zároveň i sídlem všech bohů (Ker-neter), nalézala se i soudní síň zemřelých. Vedlo do něho patnáct bran, z nichž hlavní Rustu se vcházelo a branou "východu" Amh se vycházelo do nové reinkarnace. Nejděsivější z prostorů v Amenti byla místnost věčné tmy a věčného spánku. Tam vládl bůh karmy, ke kterému se nikdo neodvážil modliti, poněvadž neměl sluch. Nikdo se mu nemohl klanět, poněvadž neměl zrak. Provinilci nepoznávali zde ani svého otce, ani svou matku, ani své děti. (viz heslo Aanroo).

AMEŠASPENTOVÉ - sedm archandělů shromážděných kolem staroperského boha Ormuzda (archandělé zoroastrismu). Jsou to vlastně personifikace ctností. Vohumana, bohumilá mysl, vítá v ráji blažené. Aša-vahišta representuje dobré skutky a svatost. Chšathra-vairja, je vládce ujímající se chudých a hubící zlo. Spenta-Armaiti, oddanost, opak pýchy, je dcerou Ormuzda a manželkou rolníka. Haurvatat representuje zdar, Ameretat nesmrtelnost a sedmý amešaspent Sraoša poslušnost. V staroperském kalendáři byl každému z nich zasvěcen některý měsíc a určitá květina.
Přidat komentář

Od ALI - včetně ALU

2. dubna 2012 v 17:50 | LoV. |  Mystéria
ALI - syn Abu Talibův, bratranec Mohammeda, kterého jako první uznal za proroka Alláhova. Manžel jeho dcery Fátimy. Nástupcem Mohammedovým se však nestal. Stal se jím jeho tchán Abú Bekr. Teprve po zavraždění Osmana r.656 se stal Ali chalifou. Později byl zavražděn. Osoba Aliho způsobila rozkol mezi muslemíny, dělíc je na šiity, stoupence Aliho a Sunnity (viz Šiité a viz Sunnité). Stoupenci Aliho uznávají jen jeho potomky za pravoplatné chalify. O Alim praví, že byl vtěleným Bohem a Bůh že se stále v jeho potomcích, imamech, vtěluje.

ALKAHEST - (arabsky - Spiritus mundi). Podle Paracelsa universální rozpouštěcí prostředek pro veškeré hmoty (materie).

ALLAH - Bůh Islámu (viz Islám).

ALLAN KARDEC - (viz Kardec).

ALLELUJA - z hebr. hallelú-jáh = chvalte Boha. Slova radost zvěstující, zavedená do bohoslužby sv. Jeronýmem. Allelujá provolává se na Bílou sobotu, Hod Boží velikonoční atd.

ALMADEL - kniha neznámého autora o theurgii.

ALMUTEN - se jmenuje v astrologii ono nebeské těleso, které má největší vliv při narození.

ALOCER - zlý démon.

ALOMANCIE - věštění ze soli. Způsob, jak se při něm postupovalo, se nám nedochoval. Podnes však zůstala zachována pověra, že převrhnutí a rozsypání soli je znamením neblahým.

ALTRUISMUS - je opak egoismu (viz Egoismus).

ALUDEL - nádobka používaná v alchymii k sublimaci.
Přidat komentář

Denní úvahy na hranici snění - 3.

2. dubna 2012 v 15:35 | LoV. |  Takový sen
Kruh se uzavírá. Nekonečno má tvar kružnice.. anebo spíš je kružnice nekonečná jako Nekonečno. No myslete; kde začíná kružnice a kde končí?, a jestli jste to objevili, pak jste jediní!!

Duality mne dovedly k daleko širším závěrům. Cokoliv okolo sebe vidíme a vnímáme, nám ukazuje obrazně Vyšší myšlenky a Vyšší oblasti Života, Ducha.. Sněte někdy trošku ve dne. Dívejte se a vizte! Zamyslete se nad reálným obrazem okolo vás a přemítejte, co právě vám a nyní ukazuje vyššího.. toto je způsob cvičení se v Intuici, než začne proudit a přicházet k Vám v pravý čas sama a Shůry, kdykoliv to budete potřebovat, kdykoliv budete mít otázku a čekat odpověď.. správnou odpověď na svá Hledání.

Člověk se narodil, aby Hledal a Našel - proč se narodil!
Zde Rozbor nebude, zde má každý své otázky a své odpovědi. Jediná obecná neexistuje. Dostáváme to, co odpovídá naši rovině schopnosti a možnosti a jiný obdobně.. Pro člověka není jediná pravda. A ač k ní dospějeme, budeme téměř rovni Bohu, Jeho jediné Pravdě. No, cesta je daleká, učíme se, postupem času nacházíme své nové jiné dřív neviděné pravdy.. to je vývoj, to je Evoluce..

A vraťte se k "městům", jak s tím vším souvisí? Jak můžou být podobná stromům, květinám, keřům, ptákům a vůbec přírodě?

Města vznikají, žijí, zanikají - ale daleko pomaleji (strom) než jeho obyvatelé (semena).. A můžete si rozvinout tento Obraz dál dle svých vizí sami, každý jinak, .. Kdo jsou stavitelé měst a kdo stavitelé, udržovatelé a hubitelé v přírodě.. Člověk - zvířectvo, živly.. Rozjímejte.
Přidat komentář

Denní úvahy na hranici snění - 2.

2. dubna 2012 v 15:33 | LoV. |  Takový sen
A dál přemítám, že starý strom musí když je dospělý shodit staré zralé listí, schne, žloutne, listí i větvičky postupně opadávají. Spojí se mi to a vyplyne z toho; že i "města" jsou tak na tom.

Strom "usíná" v bílé zimě.

Na jaře se probouzí, pučí listy, vyrůstají, zelenají se, sílí. Je tu jaro a život. Míza teče do všech konců větví. "Ramena" větviček mohutní a po čase se objevují pupeny.

A konečně někde dřív a jinde později z pupenů vyraší květy a z nich vane vůkol ještě i vůně (většinou, či jiný pach).

Je tu léto, zraje ovoce a někdo je jejich zahradník a sklízí.
...
Květy a svatba (včelky i motýli a vůbec hmyz je navštěvuje, setkává se rostlinná a živočišná dimenze. Pomáhají si vzájemně. Dochází k opýlení kvítků, ač kolikrát automatickému, nevědomému, a též k nasycení hmyzu..

Splynutí a kouzlo probíhající v květech různými způsoby za pomocí i větru.. dá v důsledku rozvoje a postupu času "děti", čili plody.

Plody mají pokračování v semenech. Plody nic nekončí, ačkoliv je sníme my a živočichové. Některá semínka přímo a jiná složitou cestou (skrze výkaly, v kožichu zvířat, v peří ptáků..) se dostanou do živné půdy a uloží svá tajemství načas v sobě, až do času.. A protože je jich obrovské množství, ač některá padnou na neúrodnou "půdu", jejich rod nezhyne ale v dalších žije a pokračuje vědomky či nevědomky dál na cestách Evoluce.

Listy vadnou jako již bezcenné, nepotřebné a odpadávají od větví - vše je orvané a chystá se odpočinout.

Přidat komentář

Denní úvahy na hranici snění - 1.

2. dubna 2012 v 15:18 | LoV. |  Takový sen
Zase mi kdosi vše prošmejdil. Není kam si co schovat!? A tu uvažuji o čísle 2. Je člověk a Bůh, je i člověk a zvíře. A co je 5, přichází z nitra otázka. Je to člověk a Příroda, dostávám odpověď, je to i jeho 5 smyslů. A 8? To je člověk duchovní. Šedá je barva člověka rozhodujícího se mezi Bohem a Ďáblem, mezi bílou a černou.
Prázdno a temnota je symbol nevyvinuté duchovní síly. Tam stále má vliv tma - zlo a ďábel.

Nekouřím, jsem nekuřák. A přitom mám v hlavě, že se mi ztratily cigarety!!?? Zvláštní jak se to ve snu mele.

Také to zažíváte? Také pozorujete mnohé duality? Přemýšlejte co to může znamenat?
Udělaný obraz
Přidat komentář

Staň se vůle Tvá!

20. března 2012 v 16:44 | LoV. |  Mystika-Duchovno
Vůle má, Vůle Tvá, zvůle lidská pobloudilá, z Vůle Boha..
...
On sám řekl svým učedníkům: "Je pro vás dobré, že od vás odcházím!" Tím nemínil jenom své učedníky v úzkém slova smyslu, ale všechny, kteří i později budou jeho učedníky, aby ho následovali k vysoké dokonalosti, jimž jeho lidskost je překážkou, jestliže na ni ulpívají s radostí. Neboť mají Boha následovat ne všech jeho cestách. Proto nesmějí zůstat jen na cestě jeho lidskosti, vždyť On sám nám ukazuje cestu k božství, když praví: "Já jsem cesta, pravda a život! A nikdo nepřijde k Otci jinak, než skrz mne! A kdo chce vstoupit jinou branou, je zloděj a vrah a je vinen věčnou smrtí!"
. . .

*) Poslední věty se týkají zase něčeho jiného. Mistr ukazuje, že Kristus je Bohem vesmírným a že ti, kteří by si ho představovali jenom tak, jak byl na zemi v lidském těle (ač jeho tělo nebylo tak hrubé jako naše), činí si sami překážky, poněvadž nevědí, že Kristus je Bohem slunečným tak, jako byli všichni Spasitelé, kteří byli před ním a kteří přijdou ještě po něm. Proto je Kristus cestou, že nám ukázal svým pozemským životem, jakými stavy musí člověk projit, aby ho následoval, protože toto vše, co se s Kristem dělo viditelně, to se musí dít s člověkem mystikem uvnitř.
Pozn. překl.
-----------------------
To se týká všech těch, kteří pyšně tvrdí, že mohou sami učinit něco dobrého, ba dokonce, že Bůh chce něco učinit kvůli nim.
Přidat komentář

Jiná modlitba než v duchu nemá smysl

18. března 2012 v 14:48 | LoV. |  Mystika-Duchovno
Modlit se kde, kdy, jak a proč.

A tady si brání jít po cestě "dobří" duchovní lidé k pravé dokonalosti, poněvadž prostřednictvím chtíče svého ducha ulpívají na lidskosti našeho Pána Ježíše Krista. Proto se ztrácejí jen ve vizích představ, protože pak jen v obraze ve svém duchu vidí věcí, ať už to jsou lidé nebo andělé, nebo lidství našeho Pána Ježíše Krista. A věří oslovení, které poté v duchu slyší - když třeba zaslechnou - že oni jsou nejmilejší, nebo když slyší o ctnostech nebo vadách svých bližních, anebo věří, že Bůh kvůli nim chce něco učinit. Ale pak jsou pěkně oklamáni! Nikdy a nikdy nečiní Bůh nic kvůli nějakému tvoru, nýbrž jen kvůli své vlastí čisté dobrotě. Vždyť každá křesťanská modlitba končí prostě : "Pane, to učiň k vůli svému jednorozeném Synu Ježíši Kristu!"

*) Tady uvádí Mistr Eckehart znova své oblíbené téma. Varuje před koncentraci na lidskost Kristovu, totiž na lidskou Kristovu postavu, čili vůbec na obrazy božství jakékoliv. Jeho oblíbenou a snad jedině známou cestou je jeho způsob koncentrace bez představy, neboť on se totiž domníval, že všechna soustřeďovací cvičení s jakoukoliv představou nebo obrazem jsou nesprávná. O tom jsem už psal ve svých poznámkách v 1. části tohoto dílu. Každý Mistr má v jistých věcech svůj oblíbený názor, dokud je v lidském těle, poněvadž s lidským tělem zbývá i v nejvyšším adeptovi jistá stopa jeho zevního lidského já, které jeho poučení přibarvuje. Indické a jiné spisy mluví však zřetelně o koncentraci a božské symboly, nebo na božské tvary, jako o koncentraci nejsnadnější, protože soustředění bez předmětu mnozí lidé vůbec nesvedou. Že takové zdánlivé nesrovnalosti vedou u lidí nedosti sčetlých a nedosti v mystice pěstovaných k velikým omylům, to je jasné a proto by nikdo neměl zavrhovat pravidla, že mystik má znát především nejpropracovanější možnost. A to proto, že mystika nebyla po tolik tisíciletí pěstována tak usilovně a tolika lidmi, které by dosáhly adeptství tak, jako právě v Indii.
Pozn. překl.
Přidat komentář

Od ALH - včetně ALCH

17. prosince 2011 v 14:04 | LoV. |  Mystéria
ALHIM - viz Elohim.

ALCHYMIE - arabsky Ul-Khémi (chemie přírody), řec. chemeia. Prastará věda, známá Indům, Babyloňanům, Egypťanům, Řekům. Přejata Araby a jimi do Evropy přenesena. Zabývá se přeměnou nehodnotných kovů v kovy ušlechtilé. Původ její připisuje se eg. bohu Thotovi, později známému jménem Hermes. Základní alch. myšlenkou bylo, že kovy mají duši a tělo jako lidé, kterážto duše je všem kovům společná. Egypťané za tuto duši považovali olovo a jmenovali ji podle boha Osirise, Osiris. Tato duše (prima materia) musela být něčím navázána, aby byl získán ušlechtilý kov, stříbro nebo zlato. Onen záhadný prostředek, který měl způsobit tingování nebo transmutaci obyčejných kovů, byl zván elixírem, tinkturou, kamenem mudrců. Tento kámen měl moc uzdravit neušlechtilé kovy a byl také považován za universální lék pro tělo, ale i pro duši.
Potřebnými přípravky při transmutaci (přeměně) byly Merkur filosofický, rtuť, která však nebyla totožná se rtutí běžnou, dále síra, také od naši odlišná a jako třetí byla sůl. Vlastní alch. práce sestávala z několika stupňů: a) Vyčištění materie či rozpuštění na vodu. b) Zhojení, poněvadž vše musí shnít, aby to bylo k novému zrození připraveno. c) Obmytí, to je zbavení všech nečistot. d) Koagulování, to je sražení tekutiny v pevnou hmotu, obyčejně v prášek. e) Kalcinování, dříve zvané zvápnění, což je okysličování kovů žíháním a poslední úkon sublimace, což bylo chemickým oddělením prchavých látek od neprchavých, při čemž produkt na rozdíl od destilace, kde je tekutý, byl při sublimaci pevný.
Při postupu zde uvedeném látka měnila barvy, z nichž tři byly nejdůležitější; černá (havran), bílá (orel), červená (lev).
Postup alchymistický značil zároveň cestu mystickou, při níž je člověk vnější přeměněn na člověka vnitřního, spojeného s Bohem. Proto také žádný alchymista nemohl dosáhnout cíle, dokud sám nedosáhl nejvyššího stupně zasvěcení. Rozluštění starých alchymistických návodů provedl Američan Hitchcock (viz Hitchcock). Všecky alch. knihy jsou totiž psány nesrozumitelně, protože jsou plny symbolů a náznaků. Kovy v alch. jmenované značí planety, jichž podle názoru starých učenců bylo 7, počítaje v to i slunce a měsíc. Slunce značí zlato, Luna je stříbro, Merkur rtuť, Venuše měď, Mars železo, Jupiter cín a Saturn je olovo.
Ze starých alch. spisovatelů dlužno uvést aspoň následující jména: Řek Zosimus Panoper, Aneas Gazeas v VI. st.př.Kr. Arab Geber, Mistr Raimond Lullius, adept Lascaris, Ireneus Philaletha, Michael Sendivoj, Mikoláš Flamel, Albertus Magnus, Jan Křtitel van Helmont, Jan Isak Holland, Seton Alexander aj. (viz jednotlivá zde uvedená jména jako hesla).
Největším podporovatelem alchymie byl v Čechách císař Rudolf II. (viz Rudolf II.).
Přidat komentář

Další články

Kam dál